Historie baptistů

    Baptisté nejsou zdaleka tak novou církevní denominací, jak si někdy lidé myslí. Není to tak dávno, když jsme si připomněli čtyřsté výročí od založení prvního baptistického sboru (r. 1609). Tento sbor vznikl mezi anglickými emigranty, kteří odešli do Holandska kvůli náboženskému pronásledování těch, kteří se odmítali z donucení stát členy Anglikánské církve (viz Jindřich VIII. a jeho roztržka s Římskokatolickou církví). V Holandsku pak byli ovlivněni reformačním a anabaptistickým hnutím, hlavně mennonity. John Smyth pak v Amsterodamu pokřtil na základě vyznání víry první skupinu věřících. Většina z nich se po uvolnění perzekuce vrátila zpět do Anglie, kde vznikl r. 1611 baptistický sbor v Londýně. (V 16  a 17 století žili předchůdci baptistů - anabaptisté i v Čechách a na Moravě, kde byli známí jako Habáni). Z Anglie se pak v průběhu 17 století baptisté dostali do Ameriky, kde jejich počet velmi vzrost. Činností baptistických misionářů se pak baptistické sbory zakládaly i v dalších zemích. V Evropě se baptisté nejvíce rozšířili v 19. a 20. století. Dnes existují baptistické sbory ve většině zemí světa a jejich počet se odhaduje na 90 milionů členů; s přáteli a dětmi čítá toto společenství přes110 milionů. Asi polovina z toho jich je v USA.

 

Baptisté na našem území

    V českých zemích začala baptistická misie v druhé polovině devatenáctého století hlavně mezi německy mluvícím obyvatelstvem, protože průkopníky této misie byli němečtí kazatelé a kolportéři Biblí Magnus Knappe a August Meereis. Jejich působením ale uvěřili i Češi, např. Václav Cinekr a baptistické zásady přijal i  kazatel svobodné reformované církve Jindřich Novotný. Roku 1885 pak tito bratři spolu s dalšími založili první baptistický sbor v Hleďsebi u Prahy. Na přelomu století se pak sídlo sboru přemístilo do Prahy na Vinohrady, kde byla r. 1915 postavena dodnes sloužící modlitebna. Ke konci století vznikl i německý sbor v Broumově, před první světovou válkou pak i sbory v Brně, Jablonci n/N.  a ve Vsetíně. V meziválečném období pak přibyly další sbory: Bělá pod Bezdězem, Praha – Pankrác, Zlín, Kroměříž, Pardubice, Ostrava,  Vikýřovice a Vysoké Mýto. Po druhé světové válce pak hlavně návratem reemigrantů z Polska, Volyně, Rumunska, Německa a dalších zemí vznikly další sbory. Jde o sbory v Aši, Chebu, Teplé, Karlových Varech, Žatci, Lovosicích, Liberci a v Šumperku. A po roce 1989 a po ukončení komunistické kontroly církví vznikly další sbory hlavně osamostatněním větších kazatelských stanic. Přibyly tak sbory v Blansku, Brništi, Cvikově, Českých Budějovicích, Děčíně, Kraslicích, Příboru, Sokolově, Suchdolu nad Odrou a ruskojazyčné sbory v Praze a Plzni, anglické sbory v Praze na Vinohradech a Divoké Šárce a baptistický sbor neslyšících v Brně. Bratrská jednota baptistů se tedy dnes (r. 2011) skládá z 32 sborů s 2350 členy.