Jsme baptisté, ale důležitější je, že jsme křesťané. Být křesťanem je však podle nás něčím víc než jen: narodit se v zemi s křesťanskou tradicí, být jako nemluvně pokřtěn a věřit že existuje Bůh. K tomu být křesťanem také nestačí uznávat, že kdysi žil zvláštní muž Ježíš Kristus a občas dodržovat některé křesťanské tradice. Být křesťanem podle nás znamená být následovníkem – učedníkem Pána Ježíše Krista. A následovat Ježíše není možné bez osobní víry a bez setkání s živým Kristem. Křesťanem je ten, kdo uvěřil, že vtělený Bůh - Ježíš zemřel na kříži i za jeho hříchy a kdo činil pokání - tj. prosil Boha o odpuštění svých hříchů a rozhodl se pro Boha a pro Ježíše Krista žít. Být křesťanem také znamená Boha poslouchat a snažit se žít podle Božího slova - Bible. A křesťan vedený Duchem svatým se také snaží zapojit do některé části Kristova těla – do církve.

 

O BAPTISTECH

    Baptisté patří do skupiny protestantských církví. To znamená, že „protestují“, tedy odmítají učení, dogmata a posvátné tradice, která byla během staletí postupně „přilepena“ k původnímu učení Ježíše Krista a jeho apoštolů, které máme zachované v Písmech Nového zákona. Církev v naší zemi, zvláště církev římskokatolická přisuzuje větší důležitost tomu co učí jejich katechismus, než tomu, co je napsáno v Bibli. A to je zásadním důvodem proč odmítáme tyto „přílepky“,  např. kult a přímluvy svatých, posvátnost a magické působení rituálů, odpustky, spasení skrze vlastní dobré skutky, celibát, modlitby za zemřelé a očistec atd.

    Baptisté většinou nemají zformulované své vyznání víry, zdrojem našeho poznání je Bible. Máme sice některé specifické důrazy, ale nemáme jinou věrouku než ostatní křesťané. Věříme spolu s ostatními křesťany v apoštolské vyznání víry: „Věřím v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe a země. Věřím i v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se počal z Ducha svatého, narodil se z Marie panny, trpěl pod Pontiem Pilátem, ukřižován umřel i pohřben jest; sestoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých; vstoupil na nebesa, sedí po pravici Boha, Otce všemohoucího, odkud přijde soudit živé i mrtvé. Věřím v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení těla a život věčný.“

    Baptisté byli pojmenovaní podle toho, že křtí ponořením. Řecké slovo baptizein – křtít, znamenalo původně namočit, ponořit, potopit (a opět vytáhnout). Tímto způsobem totiž probíhaly křty po několik staletí, než byly nahrazeny křtem pokropením. Baptisté také křtí na vyznání víry. Nekřtí tedy nemluvňata, protože ta ještě nemohou svoji víru vyznat.

 

    Baptisté a jejich sbory se mohou hodně lišit. Přesto mají společné hlavní důrazy:

1/ Boží slovo – Bible je jedinou a konečnou autoritou pro křesťanské učení a život víry:

(jedině Písmo, jedině milostí, jedině vírou, jedině skrze Ježíše, jedině Bohu buď sláva)

2/ Svoboda svědomí (k víře se nesmí nikdo nutit, do příslušnosti k víře se nedá, ale ani nemá bez osobního rozhodnutí „křtít“). Jen na základě zcela svobodného rozhodnutí lze totiž očekávat skutečnou lásku, dobrovolnou  zodpovědnost, nebo případně i ochotu přinášet osobní oběti).

3/ Soulad mezi vírou a životem (nelze kázat vodu a pít víno). Víra i následování Krista má mít důsledky - ty mají být vidět i v praktickém životě. Proto se má konat vzájemné napomínání i sborová kázeň.

4/ Misie . Baptisté dávali vždy důraz na misii tj. na zvěstování evangelia - dobré zprávy o možnosti být zachráněn od budoucího Božího soudu, jestliže člověk ve víře přijme zástupnou oběť Ježíše Krista na kříži. Jestliže člověk vírou přijme tuto oběť, Bůh mu jeho hříchy odpouští a přijímá ho kvúli Kristu za své omilostněné Boží dítě. 

5/ Odluka církve od státu. Protože koho chleba jíš, toho píseň musíš často zpívat. Být na někom finančně závislý může vždy ovlivňovat naprosto svobodné rozhodování jedinců, ale pochopitelně  i církve (církví).

 

    Baptisté podle svého poznání toho, jak fungovala církev v době Nového zákona, odvodili tyto organizační struktury:

A/ Baptisté nemají duchovenskou hierarchii (žebříček církevních hodností). Věříme ve všeobecné kněžství věřících, kdy mají být všichni věřící aktivní. Nejvyšší duchovní funkcí je kazatel sboru, který je ale jen prvním mezi sobě rovnými.

B/ Baptisté jsou církví s kongregačním zřízením. Každý sbor je tedy zcela samostatnou nezávislou církví, vedenou volenými staršími a kazatelem, ale o důležitých záležitostech rozhoduje celý sbor. Baptistické sbory v ČR se sdružují v dobrovolném svazu Bratrské jednoty baptistů (BJB), volí si ústřední orgán – Výkonný výbor a scházejí pravidelně na setkáních svých zástupců a volebních sjezdech delegátů. Ale ani Výkonný výbor, ani sjezd delegátů (nejvyšší společný orgán) nemůže sborům nic přikázat, může pouze doporučit. Podobně to funguje i na evropských či celosvětových kongresech baptistů. 

    Baptisté nejsou sektou a přes některé zajímavé zásady ani dokonalou, nebo nejlepší církví. Vždyť mnohé výše uvedené zásady a praxe jsou dnes běžné i v jiných denominacích. Jsme společenstvím Božích dětí - s mnoha chybami a problémy - které jsou zcela závislé na milosti svého Spasitele a Pána.