Zahráváš si se světem?

19.12.2011 00:05

    Skutky apoštolské 2:40: A jinými slovy mnohými osvědčoval a napomínal jich, řka: Oddělte se od pokolení toho zlého. (BK)

         V dnešním zamyšlení se hodláme zaměřit na to, co to znamená oddělit se. Je křesťan součástí světa? Jak je možné žít v moci Ducha svatého? Je dnešní filosofie o napodobování světa církví biblicky v pořádku? Na všechny tyto otázky se budeme snažit dnes odpovědět.

         Jako první věc je důležité si říct, že křesťan rozhodně není z tohoto světa, nýbrž je oddělen (posvěcen). Co tím chceme říct? Je snad věřící člověk nějaký mimozemšťan, který se nenarodil na této planetě? Rozhodně ne. I křesťan je jen člověk. Víme však, že svět ve zlém leží (1J 5:19) a hřích, jak také víme, je zlo. Boží dítě se však nenarodilo z hříchu. Nové narození, vekřtění do Církve to obojí jsou podmínky nového života. 1 Janův 5:18  Víme, že každý, kdož se narodil z Boha, nehřeší (…). Křesťan tedy nemá se světem společného nic kromě x roků pozemského života, které mu jsou zde z Boží milosti vyměřeny. Je důležité, aby si křesťané toto uvědomovali, že (…) jsou na zemi jen cizinci a přistěhovalci. (Židům 11:13). Jak se tedy má křesťan postavit k věcem světa? Máme začít žít jako asketi? Pán Ježíš nás dnes rozhodně nepovolává k tomu, abychom přestali plnit své každodenní povinnosti. Naopak, máme je plnit tak svědomitě, jako kdybychom to všechno dělali našemu Bohu. Kde je tedy hranice? Vnímám, že v první řadě je tu věc hříchu. Věřící člověk nemůže mít podíl na hříchu světa. Je tedy naší povinností distancovat se od hříšného způsobu života a být světlem evangelia tam, kam jsme povoláni. Pak jsou tu věci, které nemusí být hříšné, ale jsou všeobecně zlé, nemorální, neslušné a vůbec jinak bezbožné. V takovém případě platí slovo: (…) zlého se chraňte v každé podobě. (1 Tesalonickým 5:21-23) Jsou tu také věci, které nejsou dobré ani špatné, ale jsou naprosto bezúčelné, bezduché a neužitečné. V takovém případě bych rád upozornil na Efezským 5:16:  Vykupujte čas, protože dny jsou zlé. Plýtváme-li čas na věcech, které nikoho duchovně nezbohacují, určitě nejednáme z moci Božího Ducha, protože Duch nemůže jít proti tomuto Slovu. Určitě však nic z toho není výčet toho, co křesťan musí a nesmí. V Bibli vždycky jde o to, co by křesťan měl (žije-li z Ducha) a toho, co nemusí (osvobození od hříchu a marnosti). Jediným pravým motivem je tu láska; prostředkem pak modlitba a následná poslušnost Pánu Bohu.

       Přeji každému čtenáři, aby vpravdě mohl objevit krásu posvěceného života a milost Boží, která nás k tomu zmocňuje. Buďme povzbuzeni k tomu, abychom hledali ty věci, které jsou o Pánu Ježíši Kristu. Nezahrávejme si se světem. Víme že "zákon není určen pro spravedlivého, nýbrž pro lidi zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, (…) pro vrahy" (1 Timoteovi 1:9). Být člověkem světským znamená být v jednom výčtu s vrahy a bezbožníky. Je velmi nebezpečné si lehkomyslně zahrávat se světem! Kéž by náš kontakt se světem byl vždy naplněn zvěstováním evangelia!

 

DK

 

Články mládeže