Tajemství výjimečného člověka

18.12.2011 23:56

       Žalm 1: Blaze muži, který se neřídí radami svévolníků, který nestojí na cestě hříšných, který nesedává s posměvači, nýbrž si oblíbil Hospodinův zákon, nad jeho zákonem rozjímá ve dne i v noci. Je jako strom zasazený u tekoucí vody, který dává své ovoce v pravý čas, jemuž listí neuvadá, vše, co podnikne, se zdaří. Se svévolníky je tomu jinak: jsou jak plevy hnané větrem. Na soudu svévolní neobstojí, ani hříšní v shromáždění spravedlivých.  Hospodin zná cestu spravedlivých, ale cesta svévolníků vede do záhuby.

            V dnešní době je velikou módou honba za originalitou. Každý chce být výjimečný, odlišit se od druhých. Vidíme to především u mladší generace. Přesto však úsilí této posedlosti nepřináší výsledek, který bychom zhodnotili slovy: To je výjimečný, jedinečný člověk!

            Věřím, že každý, kdo kdy četl tuto pasáž z Písma svatého, si v duchu zasteskl, že by i on moc rád byl takovým stromem zasazeným u tekoucí vody. Kdo z nás by nechtěl! Takový strom je zdravý, silný, plodící ovoce. Má hluboké kořeny, je stálý. Celkově shrnuto nese mnohonásobný užitek.  Vidíme v tom, věřím, metaforu zdravého křesťana. Pán Ježíš si moc přeje, aby jeho učedníci byli jako onen strom, zdravý, silní, hluboce zakořenění a plodící ovoce Ducha. Takový člověk je opravdu výjimečný, neobyčejný, jedinečný. Pohleďme na muže, kteří byli v Božích očích výjimeční. Noe byl nazván jediným spravedlivým. Job služebníkem Božím. David miláčkem Božím. Daniel pak mužem Božím. Byli to opravdu výjimeční lidé! Jejich výjimečnost však nespočívala v původu, schopnostech nebo úsilí. Ale byli to lidé, kteří si oblíbili Hospodinův zákon. Když se kolem sebe rozhlédneme dnes, vybavíte si lidi, o kterých byste řekli, že jsou jako strom zasazený u tekoucích vod? Jsme my sami jako onen strom? Milujeme opravdu Hospodinův zákon tak, že nad jeho zákonem přemýšlíme ve dne v noci? Víme, že když se budeme pod vedením Ducha svatého sytit Božím slovem, tak náš vnitřní člověk bude růst. Nabývat na síle. Takový zdravý křesťan pak zbohacuje druhé tím, co v něm Pán Ježíš koná. Druhá část Žamu se pak obrací k lidem, kteří o toto neusilují. Takový pak nemůžou být jako onen strom. Podobají se naopak plevám, hnaným větrem. I přesto, že Bible takto označuje každého bezbožného člověka, jsou právě oni dnešní společností ceněni. Je tomu tak i v našich církvích? Ceníme si opravdu zbožných lidí? Nebo častěji oslavujeme světáky? Necháváme na svých setkáních mluvit Bible znalé starší nebo dobré a dynamické řečníky? Pozor! Takto rozlišuje člověk, ale ne Bůh! Žalmista nás dále informuje o tom, že jednou tyto dvě skupiny budou od sebe rázně odděleny. Jedna zdědí Boží království a druhá věčnou hanbu. Kolik křesťanů dnes bohužel balancuje mezi oběma skupinami. Lidé, kteří jen taktak „prolezou“ do Božího království, ale o nějakém stromu zasazeném u tekoucích vod se absolutně nedá hovořit. Křesťané pod nadvládou depresí, světáci, tělesní lidé bez Ducha, myslící pozemsky, mluvíce o Světu, Svět jim naslouchá. Lidé bez radosti, naděje a jistoty. Křesťané zmítaní všelijakými bludy s absolutní nejistotou o tom, kde najít pravdu.

            Dnes jsme před sebe postavili dva příklady lidí. Jedni jsou ti, kteří milují Hospodinův zákon a přemýšlí nad ním ve dne v noci. Ti jsou pak jako strom zasazený u tekoucích vod, kteří vydávají ovoce v pravý čas. Druhá skupina jsou lidé, kteří jednají svévolně. O nějakém stromu se mluvit nedá. Jsou spíše podobni plevám. Zdravý křesťan by měl postupem času růst do podoby onoho výjimečného, vzácného stromu, který druhé obohacuje, a který je pevně zasazen a nedá se jen tak zviklat. Naopak je velice nebezpečné připodobňovat se svévolníkům, protože se dozvídáme, kam jejich cesta vede. Jaké to veliké poselství! Není divu, že se tento žalm často učí křesťané zpaměti!

 

DK

 

Články mládeže