Pán Bůh a koronavirus

27.04.2020 20:00

      V internetových rozhovorech novinářů s několika kněžími, jsem na otázku: „Je dnešní světová pandemie Božím trestem?“, četl shodné rozhodné odpovědi: „Ne!“, i když byly formulovány různě. Většinou v nich Boha vůbec nezmínili (nákaza tu zkrátka je), nebo se zdálo, že hájí Boha, který je láska (a On jí opravdu je), takže se ho současná pandemie nemůže týkat. Čtenářům je tím podsouván dojem, že buď se Bůh o nákaze ještě nedozvěděl, nebo ho nezajímá, případně se mu šíření nemoci vymklo z kontroly a vládne skrze ni Satan.

      To, že mnozí, kteří se považují za křesťany, takto vnímají současnou situaci, vytváří zdání, že Boží existence a situace ve světě jsou sice dvě rovnoběžné, ale ničím nespojené reality. A to, že Pán Bůh nereaguje podle lidských představ, se v praktických dopadech blíží názoru ateistů, že Bůh neexistuje. Čím je takto podobný pohled „věřících“ a nevěřících způsoben? Mají obdobný pohled na pravdivost (vlastně nepravdivost) Bible.

      Pro ateisty je Bible jen jednou z náboženských knih napsaných zmatenými pisateli, případně lidmi usilujícími zmást i jiné. Nic jako vyšší inspirace neexistuje.

      Pro mnohé křesťany je realita a pravdivost Bible a jak chápou její na autoritu, nepodstatná v jakékoliv době, natož při dnešní koronavirové pandemii. A to má zásadní dopady na to, jak vidí i dnešní situaci. Protože pokud jsou všechny fyzikální, medicínské a jiné události, o kterých se v Bibli píše (a neodpovídají-li našim zkušenostem) jen „bajky vaší Majky“, jak může člověk plně důvěřovat tomu, co Bible slibuje? Nedá-li se na téměř nic ze zvěsti Bible opravdu spolehnout, čím by to mohlo být nahrazeno?

      Někteří vedou lidi k církevním obřadům a dávným tradicím, které by měly upevnit upadající morálku společnosti. Ale to vytvoří jen vnější „skořápku“, ve které se nezrodí vnitřní život - křesťanský vztah s Bohem. Jiní spoléhají na existenciální přístup. To, že se podle nich mnohé v Bibli stalo jinak, je vedlejší. Ale když tomu přesto budeš pevně věřit, stane se to „skutečností ve tvém srdci“. A bude to prý mít dopad i na tvoji morálku. Další spoléhají na úsilí a vypjatou snahu v konání dobra. Ale tohle snažení lidskými silami nepřineslo úspěch ani v židovství, ani ve formálním křesťanství. Nemůže-li člověk s jistotou stát na pravdě, které se plně svěří, vždycky se bude potácet v nejistotě.

      Jak tedy odpovědět na otázku: „Má Pán Bůh s pandemii něco společného?“ Pokud věříme plně Bibli, máme odpovídat stejně, jako mluví Bible. Nikde se tam nedočteme, že by jakákoli v ní popisovaná událost, či situace byla „jen realitou“, která nesouvisí s Boží vůlí. O Bohu čteme, že je láska, světlo, čistota, svatost, která je zcela oddělená od jakéhokoli zla. A že Bůh nejen nedělá, ale ani není možné, aby dělal zlo, tj. hřích: Bůh nemůže být pokoušen ke zlému a sám také nikoho nepokouší (Jak. 1,17).  Přesto používá události (i skrze přírodu, kterou ovládá), které se nám zdají zlé – např. soudy a tresty; ale to jsou přiměřené Boží reakce na lidské hříšné činy. O tom je toho v Bibli napsáno dost. Bůh sám není morálním činitelem zla, tím je Satan a jeho zlé úmysly a činy (připomínám zde Joba a trápení, která prožíval), a lidé, které ten Zlý ovlivní a používá. A Bůh i toto morální zlo někdy připustí. Jako příklady uvedu ještě Asyřany, či Babyloňany, kteří uskutečnili Boží soudy nad Izraelem, nebo všechny ty, kteří „způsobili“ umučení našeho Spasitele, Pána Ježíše Krista. I tyto příklady jasně ukazují, že žádné událostí (včetně umučení Božího Syna) neproběhly mimo rámec Božích plánů s tímto světem; a nakonec i zlo ukřižování (které Bůh nezpůsobil, ale před věky naplánoval) využil k prosazení svých plánů spasení. Ano, Pán Bůh dodnes dopouští špatné věci; a to i na věrné křesťany. Ale neopouští je a nic mu je nemůže vytrhnout z rukou - vždyť má sečteny i všechny vlasy na jejich hlavách a chystá jim věčné dobro - nebeské příbytky.

      A jaký je tedy vztah mezi Pánem Bohem a koronavirem? Jsem přesvědčen, že ani tato pandemie tu není „náhodou“, nebo děním mimo Boží vůli. Ačkoli nejsem „mluvčím“ Boha, myslím, že tato nákaza je trestem a hlavně varováním. Říkám to proto, poněvadž Pán Bůh, který se nemění, sotva přešel do tábora v úvodu zmíněných „progresivistů“ a změnil metody jak jedná s lidmi. Ale jak se zdá, tito „křesťané“ už opustili myšlenku, že Bůh stále jedná a Bible je pravdivá. My však stále věříme v 10 egyptských ran, mor za krále Davida, sucho za Eliáše, Jonášovu velkou rybu aj.. A lidé dnes nejsou morálně lepší než byli ti před potopou. Ale i tohle ví Pán Bůh mnohem lépe; a jedná a bude jednat podle svých záměrů, z nichž některé zjevil v Bibli.

      A v ní čteme, že Boží slovo je pravda (Ž. 119:90). I z dějin víme, že mnoho proroctví Písma se splnilo a ještě splní. Velmi zřetelně to je vidět i na návratu Židů do země jejich praotců po téměř 2 tisíciletích. V mých názorech vycházím z Písma a vím, že mnohé nevím; ale to, čemu věřím je, že mohu Pánu Bohu za všech okolností plně důvěřovat.

      A to je hlavní rozdíl v přístupu a v chápání i dnešní situace. Jestli Bibli nevěříte, nutně musíte spoléhat na lidi a lidské možnosti. A proto musíte žít ve značné nejistotě - vždyť nikdo z lidí není schopen garantovat své, ale ani zdraví a život jiných. Mít plnou důvěru ve svrchovaného a mocného Boha, který i o nás ví a nedopustí na nás víc než sneseme, mohou prožívat jen ti, kteří také plně věří a spoléhají se na pravdivost Božího slova v Bibli.

 

K.H.