Nejstrašnější slova Pána Ježíše

24.03.2012 12:01

Jan 6,60 - Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: "To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?"

    V Janově evangeliu čteme o tom, že Pán Ježíš lidem neříkal jen samé hezké a příjemné věci, ale i tvrdé a děsivé; z tohoto verše se dozvídáme, že mnozí učedníci se zděsili ze slov, která Pán Ježíš říkal, a nemohli je strávit. Pán předtím hovořil o tom, že získat věčný život můžeme jen tehdy, budeme-li jíst Jeho tělo a pít Jeho krev. Pro mnohé z učedníků (ovšem ne pro Dvanáct) to byl kámen úrazu. Mysleli, že Pán Ježíš už nic strašnějšího říct nemůže.

    V tomto článku však nechci dopodrobna rozebírat 6. kapitolu Jana a večeři Páně. Chci se zamyslet, co nejstrašnějšího kdy Pán Ježíš řekl, a co to pro nás znamená. Osobně jsem přesvědčen, že nejstrašnější věc, kterou od Syna Božího tady na zemi kdo uslyšel, zazněla v tu noc, kdy měl být On zrazen. Patřila Jidášovi - „Co činíš, čiň rychle!“ (Jan 13,27) Možná nám přijde divné, že by zrovna toto byla nejstrašnější slova. Pán Ježíš zde Jidášovi dává volnou ruku, aby realizoval, co měl v úmyslu a co již vlastně započal. My si to možná i přejeme (velmi nemoudře), aby nám Pán Ježíš schválil naše plány a činy a dal nám v nich volnou ruku. Jistě, zde je Jidáš vyzýván, aby uskutečnil zradu na Mesiáši. To by nikdo z nás nechtěl udělat. Ale nestalo se nám nikdy, že jsme po něčem velmi toužili (stejně jako Jidáš po penězích) a chtěli jsme Pána Boha různými způsoby zmanipulovat, aby nám to schválil, ačkoliv nás Duch Boží jasně usvědčoval, že to není správné?

    Jistě chápeme, že v kontextu Jidášovy zrady jsou tato slova skutečně děsivá. Ale platí to obecně i v jiných situacích? Když Pána Ježíše přímo nezradíme, a On nám nakonec naše plány a činy schválí, tak to nebude až tak horké. Koneckonců, Boží souhlas je Boží souhlas. Pán Ježíš a Pán Bůh má v zásobě jistě mnohem horší slova. Co třeba všelijaké soudy nad neposlušnými a vzpurnými nebo konkrétní obvinění z hříchu? Je jistě mnohem horší uslyšet něco takového.

    Podívejme se, jestli to je pravda. Nejtvrdší obvinění z hříchu uslyšeli posluchači Petrova kázání o Letnicích. „Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme toho svědky. Když byl tedy vyvýšen pravicí Boží a přijal od Otce zaslíbeného Ducha Svatého, vylil to, co vy nyní vidíte i slyšíte. Neboť David nevystoupil na nebesa, ale sám říká: ‚Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.‘ Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem.“ (Sk 2,36) Zde Petr obviňuje Izraelce, že ukřižovali toho Mesiáše, na kterého čekalo lidstvo již od Adamova pádu, Pána všeho stvoření, a Božího Syna. Zabili jste Syna živého Boha, vašeho Pána! Co může člověk uslyšet horšího?

    Podívejme se také na oznámení soudů. V Deuteronomiu 28. kapitole Mojžíš vyjmenovává soudy a tresty, které přijdou na Izraelce, nebudou-li poslouchat Hospodinův zákon. Některé Boží aktivní soudy jsou skutečně děsivé. Přijde bída, hlad, nemoci, porážky od nepřátel vyhnanství, ztráta synů a dcer a další věci.

    Skutečně, zdá se, že oproti takovým tvrdým slovům není výzva „Co činíš, čiň rychle“ nic tak hrozného. Jenže všechny ty texty musíme dočíst do konce. Po tvrdých slovech následuje naděje. Petr potom, co obviňuje posluchače z takového hrozného hříchu, zvěstuje slovo milosti. „Petr jim řekl: „Učiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít na základě jména Ježíše Mesiáše na odpuštění svých hříchů, a přijmete dar Ducha Svatého. Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh.“ A ještě mnoha jinými slovy to dosvědčil a vyzýval je: „Zachraňte se z tohoto zvráceného pokolení!“ (Sk 2,38-40). I v Dt 30,1-4 má Mojžíš pro Izrael také slova naděje - „I stane se, když na tebe přijdou všechny tyto věci, požehnání i kletby, které jsem ti předložil, a připomeneš si je ve svém srdci mezi všemi národy, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, zahnal, navrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, a uposlechneš ho, jak ti dnes přikazuji, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší, Hospodin, tvůj Bůh, změní tvůj úděl, slituje se nad tebou a znovu tě shromáždí ze všech národů, kam tě Hospodin, tvůj Bůh, rozptýlil. I kdyby byli tvoji zapuzení na konci nebes, také odtamtud tě Hospodin, tvůj Bůh, shromáždí, i odtamtud tě dovede.“

    Ano, Pán Bůh skutečně tvrdě odhaluje a poukazuje na náš hřích. Skutečně říká slova soudu za hřích a také aktivně soudy provádí. Ale vždy to je výraz Jeho milosti, protože odsuzující slovo následuje slovo naděje. Jeho soudy nás mají burcovat a volají k nápravě. Je ukázána cesta, jak jim uniknout. Izrael již v době před příchodem Mesiáše slyšel zvěst, že navrátí-li se k Hospodinu a bude-li Ho poslouchat, On změní jejich úděl. Petr zvěstuje, že v pokání a přijetí Mesiáše Ježíše za Spasitele a Pána, který odpouští hříchy, můžeme uniknout spravedlivému trestu, který bychom si jinak zasloužili. Nevzpouzejme se proto Bohu a Duchu svatému, když nám oznamuje soud a poukazuje na hřích. I když je to nepříjemné, na prvním místě to je veliká milost, protože On to činí proto, abychom my činili pokání a navrátili se k Němu celým srdcem. Slovo o soudu je následováno slovem o milosti. Slyšíme-li slovo soudu, je to sice vážné, ale je to slovo naděje, protože to znamená, že se pořád můžeme obrátit. „Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.“ (1. Kor 11,32)

    Když Pán Ježíš dal Jidášovi volnou ruku a „schválil“ mu jeho konání, již o žádném slovu o milosti pro Jidáše nečteme. Dostal sice, co chtěl (svých 30 stříbrných), ale zjistil, že to byl nejhorší obchod jeho života. Přišlo na něj zoufalství, výčitky svědomí a beznaděj. Hodil své peníze velekněžím pod nohy a šel se oběsit. Pán Ježíš mu řekl, ať učiní to, co chce a co již koná, a dovedlo ho to k sebevraždě, protože byl již úplně prázdný. Nezůstalo mu vůbec nic.

    Když nám Pán Ježíš řekne „tak si tedy dělej, co chceš“, je to skutečně velmi vážné. Znamená to, že nás vydává nám samým, a není nic horšího. Je to nejtvrdší trest (viz Řím 1,21-24). Když jsme vydáni napospas sami sobě a svým nečistým vášním, pak náš život nemůže skončit jinak než v beznaději a zoufalství. Pán sice může vysvobodit i z takové situace, ale nedá se zaručit, že k nám vůbec bude v takové situaci mluvit (a že Ho budeme ochotní poslouchat). Ano, Bohu buď chvála, neboť je tak mocný, že žádná situace pro Něj není neřešitelná a může zachránit skutečně každého člověka v každé situaci. Na druhou stranu je smutnou realitou, že mnozí křesťané, kteří si na Bohu něco vyvzdorovali (např. nevěřícího partnera), a slyšeli ono „co činíš, čiň rychle“, odpadli, již se k Bohu nikdy nevrátili a jejich život skončil v zoufalství.

    Nechtějme Pána natlačit do našich plánů, zejména do těch, o nichž víme a byli jsme varováni, že jsou v rozporu s Jeho vůlí. Nechtějme si na Bohu něco vyvzdorovat a donutit Ho, aby dal souhlas naší svévoli. Důsledky jsou skutečně tragické. Buďme poslušní. Učedník-zrádce slyšel „co chceš učinit, učiň rychle.“ Nic strašnějšího už slyšet ani nemohl. Nakonec skončil jako zoufalý sebevrah. Apoštol Petr, tedy učedník-pastýř, slyšel něco docela jiného: „Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses opásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš své ruce a jiný tě opáše a povede, kam nechceš.“ (Jan 21:18) Tato slova neznamenají, že naše vůle bude vždy v rozporu s Boží vůlí. Někdy se mohou shodovat. Ale pravý učedník Pána Ježíše se dřív nebo později určitě ocitne v situaci, kdy po něm jeho Pán bude chtít, aby šel tam, kam se mu nechce. Jenže jít tam znamená požehnání a radost. Oč je lepší slyšet „jdi tam a tam, kde se ti nechce jít“, než „tak si tedy jdi tam, kam chceš, já už ti bránit nebudu“. První znamená život a pokoj, druhé beznaděj a smrt. „Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj.“ (Řím 8,6) Kéž nám Pán dá tu milost, abychom se jím vždy nechali v poslušnosti vést a neprosazovali svou vůli, protože Jeho svatá vůle je pro nás vždy to nejlepší. Budiž proto Jemu sláva až na věky věků.

 

MH

Obrázek byl převzta z těchto stránek.