Mít upřímnost sám k sobě

25.12.2011 21:15

    2. Kor 13,5: Sami sebe zkoušejte, jste-li ve víře, sami sebe zkoumejte. Či nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus je ve vás? Ledaže byste byli neosvědčení.

    V tomto článku mám dosti usnadněnou pozici, protože jej píšu v návaznosti na článek jiný – jedná se o text br. Lehrera, jehož český překlad byl uveřejněn v časopise Zápas o duši, čísle 106. Je to sice stať dost dlouhá a znepokojující, ale stojí za přečtení. Když čtete tento článek, přečtěte si také tento článek v odkazu. Nemělo by to zabrat víc než 15 minut (i když to, pravda, posuzuju podle sebe). Přemýšlení nad ním však nejspíš bude trvat víc než jeden den. Možná právě proto stojí za to si článek přečíst.

    Nebudu zde komentovat konkrétní teze a myšlenky br. Lehrera. Výzev k přemýšlení a zkoumání sebe sama je v něm víc než dost, a všechny jsou podány dostatečně srozumitelně. Já chci krátce napsat jen tolik: Nestrkejme před zvěstí Božího slova hlavu do písku.

    Jsme u našeho textu. Apoštol Pavel na závěr svého druhého listu do Korintu vyzývá adresáty (a to nejsou jen členové sboru v Korintu poloviny 1. století, ale my všichni), aby sami sebe zkoumali. Je příznačné, že tak píše až na konec listu. 2. list Korintským je Božím slovem, a platí pro něj všechno, co je napsáno o Písmu v 2.Tim 3,16. Adresáti čtou list – Boží slovo - a na jeho konci jsou vyzvání ke zkoušení sebe samých. Vidíme zde, že na Boží slovo musíme reagovat sebezkoušením. Platí to pro každé Slovo, které čteme nebo slyšíme – ať už pro pravidelné čtení Písma, pro poslouchání kázání nebo hlavní části na mládeži, a i pro čtení článků s výkladem Bible.

    Podstatná věc při sebezkoušení je upřímnost. Zkoumání sama sebe nemá za cíl upokojit svědomí, že na tom nejsme tak špatně, k čemuž někdy máme, domnívám se, tendence. Jde při něm o to, rozpoznat z milosti Boží a pod vedením Ducha svatého pravdu o nás samotných. Ta pravda může být i velmi nepříjemná, ale naše povinnost je postavit se jí čelem. Když v sobě utlumíme hlas Ducha, který nám konkrétně ukazuje, co je v našem životě v nepořádku, problém nevyřešíme. Pravda pořád zůstane pravdou. Navíc se prohřešíme proti slovu z 1. Tesalonickým 5,19, které praví: „Ducha neuhašujte“. Proti pravdě nemá cenu bojovat. Jak píše apoštol Pavel v 2. Kor 13,8 (tedy jen tři verše po našem úvodním textu), (...) nezmůžeme nic proti pravdě, nýbrž pro pravdu.

    Hledejme pravdu sami o sobě, tažme se Pána, jestli se Mu skutečně líbíme, jestli stojíme pevně ve víře. Není-li tomu tak, vždy je možnost učinit pokání – tedy litování svých hříchů, odvrácení se od své cesty a z Boží milosti a síly činění skutků prokazující nový život v Pánu Ježíši Kristu. Tahle možnost stále platí. Využijme tento čas milosti, dokud trvá.

MH

Články mládeže