Jednomyslnost v Církvi

19.12.2011 00:00

    Skutky apoštolské 4:32: Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše (…) (BK)

    Je jednomyslnost Církve něco naprosto utopického? Má vůbec smysl o ni usilovat? Myslím, že většina dnešních církví vidí velikou důležitost právě v ekumenických setkáních. Jak by se měl biblický křesťan postavit k této problematice?

    Je neoddiskutovatelné, že nás Bible volá k tomu, abychom byli jakožto Církev Kristova jednomyslní. O první církvi čteme, že byla ve všem jednomyslná. Není to nádhera? Přitom je to realita, ke které nás Pán Ježíše povolává. Jak toho docílit? Věc je naprosto jednoduchá a prostá. Bůh sám svede dohromady lidi, kteří mu jsou cele oddáni. Je to Boží Duch, který sjednocuje věřící z různých denominací a sjednocuje je v lásce a pravdě. Dá se to vyjádřit i takto: „Pokud jdete celým srdcem za Pánem Ježíšem, tak si zcela jistě budete velmi dobře rozumět s těmi, kteří mají stejný postoj“. Je tu však i druhá varianta. Jsou církve a křesťané, kteří už Krista nepovažují za svoji Hlavu, Písmo svaté nemají jako jedinou autoritu. A kde se vytrácí poslušnost Božímu zákonu, tam přestává pracovat Boží Duch a tam se také nedá tvořit ekumena. Bible stejně intenzivně nabádá k jednomyslnosti, ale na druhé straně nás také vybízí k tomu, abychom se stranili všech, kdo si příliš zahrávají s tímto světem a Pána Ježíše se nedrží.

    Je tedy naprosto žádoucí spolupracovat v pravdě s církvemi, které se drží Božího slova a nebát se ekumenické spolupráce, protože se takto mohou církve navzájem obohacovat. Ale! Je potřeba tuto spoluprácí důsledně budovat na Písmu svatém. Tam, kde není náležitě přihlíženo k významu Bible pro církevní život, tam ani není možná jakákoliv ekumenická spolupráce.

 

DK

 

Články mládeže